• Hlavní stránka katedry
• Stránky školy
• Stránky fakulty
• Kontakt

SZZ

Státní zkouška pro studijní plán E (ECTS):

Pozor! U státnic musí být předložen vytištěný seznam odborné literatury: alespoň 10 titulů knih, a 4 studie z odborných časopisů. Tyto publikace mohou být předmětem rozpravy.Tématické okruhy ke státní zkoušce z politologie školní rok 2007-2008. Z těchto čtyř tematických okruhů bude vybrána dvojice otázek

I. Základy politologie

1. Pojem politiky. Pojetí předmětu politické vědy.
2. Metodologie a metody politické vědy.
3. Proces institucionalizace politické vědy ve světě a v ČR.
4. Politické ideologie. Funkce ideologií. Nejdůležitější světové ideologie.
5. Sociální struktura společnosti, její vliv na politiku a politické postoje občanů. Politické potřeby a politické zájmy.
6. Moc a vliv v politice. Formy vlivu.
7. Koncepce dělby moci. Horizontální a vertikální dělba moci v moderních demokraciích. Členění státu.
8. Politický systém, politická organizace, politický proces. Komponenty politického systému a jejich funkce.
9. Koncepce vzniku a podstaty státu. Funkce státu. Pojem typ státu, forma vlády, politický režim.
10. Demokracie, podstata, formy a modely.
11. Totalitarismus. Autoritativní a autoritářské režimy.
12. Politické strany a jejich vývoj. Funkce politických stran. Klasifikace politických stran.
13. Nátlakové skupiny v politice. Funkce nátlakových skupin. Základní typy a nástroje.
14. Pojem politická kultura. Česká politická kultura.
15. Veřejné mínění v politice. Podstata a funkce. Způsoby zjišťování veřejného mínění. Způsoby ovlivňování veřejného mínění.

Literatura:
Prorok, V., Lisa A.: Politologie. Aleš Čeněk, Dobrá Voda u Pelhřimova 2002. Aleš Čeněk ISBN 80-86473-31-7
Berk-Schlosser D., Stammen, T.: Úvod do politické vědy. Praha, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku 2000. ISBN 80-86130-09-06. 372 s.
KŘIŽKOVSKÝ, L. – ADAMOVÁ, K.: Základy politologie. Praha, C.H. Beck 2000. 276 s. ISBN 80-7179-315-9.
KREJČÍ, O.: Mezinárodní politika. Praha, VP 1997. ISBN 80-7187-034-X
ŘÍCHOVÁ, B.: Přehled moderních politologických teorií. Portál 2000. ISBN 80-7178-461-3

II. Komparativní politologie

1. Definujte pojem rozporu (cleavage) v pojetí Lipseta a Rokkana. Jaký význam měly a mají rozpory z hlediska formování a existence politických stran v Evropě? Uveďte konkrétní příklady.
2. Uveďte jaký je rozdíl mezi stranou elitní, masovou, univerzální (catch – all) a kartelovou.
3. Charakterizujte pojetí klasifikace stranických systémů dle J. Blondela a G. Sartoriho. V čem spočívá jejich význam pro současnost?
4. Uveďte hlavní typy volebních systémů (poměrný, většinový a smíšený) a charakterizujte jejich podstatu a vzájemnou odlišnost. Zároveň na konkrétních příkladech ukažte, jaký vliv vykonává volební systém na jednotlivé části i celkovou strukturu politického systému.
5. Ukažte na příkladech Spojeného království, Francie a Austrálie, jak funguje většinový volební systém.
6. Kde se používá volební systém poměrného zastoupení? Aspoň na třech příkladech ukažte variantnost jeho použití.
7. Jakou úlohu má parlament v demokratickém systému? Doložte na příkladech aspoň tří států.
8. Jaké jsou příčiny existence jednokomorového či dvoukomorového parlamentu? Na konkrétních případech charakterizujte hlavní rozdíly mezi dvěmi komorami v rámci různých variant dvoukomorovosti parlamentu.
9. Srovnáte-li vládní systém ve Spojeném království, Francii, Německu, USA, která země má podle vašeho názoru nejsilnější exekutivu, tj. vládu (ve vztahu k zákonodárnému orgánu)?
10. Porovnejte postavení hlav států v politickém systému Francie, Itálie, Německa a Spojeného království. Která z nich disponuje nejsilnějším, respektive nejslabším postavením?
11. Uveďte základní typologii koaličních vlád. Jednotlivé typy dokumentujte na konkrétních příkladech (včetně České republiky).
12. Jaký význam má ústava v demokratické společnosti? Na konkrétních příkladech vysvětlete rozdíly mezi psanou a nepsanou, rigidní a flexibilní ústavou.
13. Definujte hlavní rozdíly mezi parlamentním a prezidentským vládním systémem.
14. Charakterizujte poloprezidentský typ vlády na příkladu Francie, případně dalších zemí.
15. Vysvětlete pojmy „konsociační“, „konsensuální“ a „většinový“ model demokracie v pojetí A. Lijpharta. demokracie.

Základní literatura:

Dvořáková, V. a kol. (2003): Komparace politických systémů I., VŠE, Praha, kap. 3 – 6.
Klíma, M. (2003): Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix, Praha.
Klíma, M. (2001): Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství, Radix, Praha, kap. 5, 6.
Klíma, M.: Systémový přístup a promýšlení ústavních změn, in Kysela, J. (ed.) (2003), Deset let ústavy České republiky, Eurolex, Praha.
Říchová, B. a kol., Komparace politických systémů II., VŠE, Praha 1999, kap. 2 – Itálie.
Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha 2000, kap. 9, 13.
Dle potřeby články z odborných časopisů – převážně z Politologického časopisu a z Politologické revue

III. Politické teorie a jejich dějiny

1. Pojem politická ideologie, politická teorie, filozofie politiky.
2. Pojem způsob politického myšlení. Mytologický, náboženský a vědecko-filozofický způsob politického myšlení.
3. Charakterizujte tradice čínského politické myšlení (konfuciánství, mohismus, taoismus, logismus).
4. Zvláštnosti judaismu jako ideologie (monoteismus, dělba moci, sociální spravedlnost).
5. Zvláštnosti řeckého politického myšlení. Platón. Aristoteles.
6. Charakterizujte základní rozdíly v politickém myšlení křesťanství a islámu.
7. Hodnotové paradigma ideologie protestantismu. Od Luthera ke Kalvínovi
8. N. Machiavelli, Jean Bodin a program centralizace státu.
9. Politické teorie období buržoasní revoluce v Holandsku (Baruch Spinosa, Hugo Grotius)
10. Podstata teorie přirozených práv a smluvní teorie vzniku státu. Jejich kritika v díle Roberta Filmera, Davida Huma, Edmunda Burkea a Jeremy Benthama.
11. Charakterizujte základní rozdíly v politickém myšlení Thomase Hobbese a Johna Locka.
12. Charakterizujte rozdíl v koncepci Johna Locka a Jeana Jacquea Rousseaua
13. Ideologie konzervatizmu. Hodnotové paradigma a varianty.
14. Ideologie liberalismu. Rozdíl mezi klasickým a moderním liberalismem.
15. Ideologie socialismu. Socialismus a komunismus.

Literatura:
Blackwellova encyklopedie politického myšlení. CDK. Proglas 1995. ISBN 80-85617-47-1.
MANNHEIM, K.: Ideologie a utopie. Bratislava, Archa 1991. 358 s. ISBN 80-7115-022-3.
ARISTOTELES: Politica. Praha, 1999, ISBN 80-86005-92-5
HEYWOOD, A.: Politické ideologie. Praha, Victoria Publishing 1994. 240 s.ISBN 80-85865-10-6.
BURKE, E.: Úvahy o revoluci ve Francii. CDK 1997. 278 s. ISBN 80-85959-23-2.
HOBBES T.: Výbor z díla. Praha, Svoboda 1988. 230 s. ISBN –.
LOCK, J.: Druhé pojednání o vládě. Praha, Svoboda 1992. 187 s. ISBN 80-205-0222-X.
MACHIAVELLI N.: Vladař. Praha, Odeon 1969. 120 s.ISBN –.
ROUSSEAU, J.J.: Rozpravy. Praha, Svoboda 1989. 295 s. ISBN 80-205-0064-2.

IV. ČESKÝ POLITICKÝ SYSTÉM A JEHO VÝVOJ

1. Volební systém privilegovaného parlamentarismu habsburské monarchie 1860 – 1918.
2. Český a slovenský politický program v habsburské monarchii v letech 1848 – 1918 a jeho výsledky.
3. Charakterizujte Ústavy habsburské monarchie v druhé polovině 19. století (únorová 1861, prosincová 1867).
4. Proveďte rozbor základních dokumentů konstituování československé státnosti (Pittsburská dohoda, Martinská deklarace, Washingtonská deklarace, proklamace 28.10.1918).
5. Česko-slovenské vztahy, jejich pozitiva a problémy v meziválečném období. Tehdejší československá menšinová politika, zejména ve vztahu k německé menšině.
6. Charakterizujte prozatímní čs. Ústavu z r. 1918 a Ústavu RČS z r. 1920.
7. Charakterizujte stranický, volební a mocenskopolitický systém čs. liberální parlamentní demokracie za první republiky v letech 1918-1938. Pozitiva a nesnáze fungování mechanismu parlamentní demokracie.
8. Autoritářský režim a státoprávní vývoj Česko-Slovenska v druhé republice 1938-1939. Status protektorátu Böhmen und Mähren. Prozatímní čs. státní zřízení v Londýně; tzv. prezidentské dekrety.
9. Politický systém lidové demokracie v ČSR 1945 – 1918, limitovaný pluralismus, státoprávní vývoj , národnostní politika; ústavní a neústavní postupy v únorovém převratu 1948.
10.Etapy a charakteristika totalitního či autoritářského politického a stranického systému komunistického Československa 1948 – 1989.
11. Charakterizujte ústavy komunistického režimu (Ústava 9.května 1948, tzv. Socialistická ústava z r. 1960).
12. Česko-slovenské vztahy a jejich státoprávní řešení po r 1948. Asymetrický model. Vznik, zásady a deformace čs. federace 1968 – 1989. Rozdělení a zánik ČSFR 31.12.1992 – příčiny a problém jeho ústavní legitimity.
13.ČSFR na přechodu k demokracii 1990-1993, výsledky svobodných voleb, formování stranického systému.
14. Charakteristika Ústavy České republiky 1993.
15.Charakterizujte politický vývoj ČR 1993-2006, volby a jejich výsledky, modifikace stranického systému a vládních koalic.

Základní literatura:

CABADA, L.; VODIČKA K. Politický systém České republiky. Historie a
současnost. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-7178-718-3.

GERLOCH, A.; HŘEBEJK, J.; ZOUBEK, V. Ústavní systém České republiky. Základy českého ústavního práva. Praha: Prospektrum, 2002. ISBN 80-7175-077-8.

Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa (1914-1945). JánGronský (ed.). Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1027-2.

HARNA, J.; FIŠER, R. Dějiny českých zemí II. Praha: Fortuna, 1998. ISBN 80-7168-522-4.

RATAJ, J. KSČ a Československo I. (1945-1960). Praha: Oeconomica, 2003.
ISBN 80- 245-0642-4.

RATAJ, J. Návrat a nástup. Český systémový koncept krajně pravicového řádu
za druhé republiky. Politologická revue, 2006, č.1, s. 54-80. ISSN 1211-0353.

Dějiny české politiky v dokumentech. Zdeněk Veselý (ed.). Praha: Professional Publishing, 2005. ISBN 80-86419-89-4.

Dokumenty k ústavnímu vývoji Československa I. (1918 – 1945). Ján Gronský; Jiří Hřebejk (ed.). Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-458-61.

Dokumenty k ústavnímu vývoji Československa II. (1945 – 1968). Ján Gronský; Jiří Hřebejk (ed.). Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-764-8.

Dokumenty k ústavnímu vývoji Československa III. (1968 -1989). Ján Gronský; Jiří Hřebejk (ed.). Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0024-2.

Dokumenty k ústavnímu vývoji Československa IV. ( 1989-1992). Ján Gronský; Jiří Hřebejk (ed.). Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0177-X.

Státní zkouška pro studijní plán C a D:

Státní zkouška se skládá ze:
I. Základů politologie
a jednoho z následujících tří témat, dle výběru studenta:
II. Komparativní politologie
III. Politické teorie a jejich dějiny
IV. Český politický systém a jeho vývoj

Pozor! U státnic musí být předložený vytištěný seznam odborné literatury: alespoň 10 titulů knih, a 4 studie z odborných časopisů. Tyto publikace mohou být předmětem rozpravy.

I. Základy politologie

1. Pojem politiky. Pojetí předmětu politické vědy.
2. Metodologie a metody politické vědy.
3. Místo politické vědy v systému společenských věd.
4. Proces institucionalizace politické vědy ve světě a v ČR.
5. Politické ideologie. Funkce ideologií. Nejdůležitější světové ideologie.
6. Problém pravdivosti poznání v politice. Kriteria pravdivosti.
7. Sociální struktura společnosti, její vliv na politiku a politické postoje občanů. Politické potřeby a politické zájmy.
8. Moc a vliv v politice. Formy vlivu.
9. Koncepce dělby moci. Horizontální a vertikální dělba moci v moderních demokraciích. Členění státu.
10. Politický systém, politická organizace, politický proces. Komponenty politického systému a jejich funkce.
11. Koncepce vzniku a podstaty státu. Funkce státu. Pojem typ státu, forma vlády, politický režim.
12. Demokracie, podstata, formy a modely.
13. Totalitarismus. Autoritativní a autoritářské režimy.
14. Politické strany a jejich vývoj. Funkce politických stran. Klasifikace politických stran.
15. Nátlakové skupiny v politice. Funkce nátlakových skupin. Základní typy a nástroje.
16. Elity a politické elity. Jejich funkce ve státě a společnosti.
17. Pojem politická kultura. Česká politická kultura.
18. Veřejné mínění v politice. Podstata a funkce. Způsoby zjišťování veřejného mínění. Způsoby ovlivňování veřejného mínění.
19. Informace v politice. Informační systémy a jejich uplatnění v politice.
20. Mezinárodní politické vztahy jako odvětví politické vědy. Vztah mezinárodních vztahů a vnitropolitických vztahů.

Literatura:

• PROROK, V., LISA A.: Politologie. Aleš Čeněk, Dobrá Voda u Pelhřimova 2002. Aleš Čeněk ISBN 80-86473-31-7
• BERK-SCHLOSSER D., STAMMEN, T.: Úvod do politické vědy. Praha, Institut pro středoevropskou kulturu a politiku 2000. ISBN 80-86130-09-06. 372 s.
• KŘIŽKOVSKÝ, L. – ADAMOVÁ, K.: Základy politologie. Praha, C.H. Beck 2000. 276 s. ISBN 80-7179-315-9.
• KREJČÍ, O.: Mezinárodní politika. Praha, VP 1997. ISBN 80-7187-034-X
• ŘÍCHOVÁ, B.: Přehled moderních politologických teorií. Portál 2000. ISBN 80-7178-461-3

II. Komparativní politologie

1. Definujte pojem rozporu (cleavage) v pojetí Lipseta a Rokkana. Jaký význam měly a mají rozpory z hlediska formování a existence politických stran v Evropě? Uveďte konkrétní příklady.
2. Uveďte jaký je rozdíl mezi stranou elitní a stranou masovou.
3. Charakterizujte hlavní znaky univerzální (catch – all) a kartelové strany.
4. V čem spočívá význam klasifikace stranických systémů? Podle jakých kritérií se analyzují stranická uspořádání?
5. Charakterizujte jednotlivá odlišná pojetí stranických systémů v pracech Dahla a Blondela. V čem spočívá jejich význam pro současnost?
6. Uveďte nejdůležitější myšlenky klasifikace a typologie stranického systému v pojetí Sartoriho. V čem spočívá jejich význam?
7. Uveďte hlavní modely volebních systémů a charakterizujte jejich podstatu a vzájemnou odlišnost. Zároveň na konkrétních příkladech ukažte, jaký vliv vykonává volební systém na jednotlivé části i celkovou strukturu politického systému.
8. Ukažte na příkladech Spojeného království, Francie a Austrálie, jak funguje většinový volební systém.
9. Kde se používá volební systém poměrného zastoupení? Aspoň na třech příkladech ukažte variantnost jeho použití.
10. Definujte smíšený volební systém v jeho hlavních znacích. Na příkladech Německa, Itálie a Maďarska proveďte jeho klasifikaci.
11. Jakou úlohu má parlament v demokratickém systému? Doložte na příkladech aspoň tří států.
12. Jaké jsou příčiny existence jednokomorového či dvoukomorového parlamentu? Na konkrétních případech charakterizujte hlavní rozdíly mezi dvěmi komorami v rámci různých variant dvoukomorovosti parlamentu.
13. Srovnáte-li vládní systém ve Spojeném království, Francii, Německu, USA, která země má podle vašeho názoru nejsilnější exekutivu, tj. vládu (ve vztahu k zákonodárnému orgánu)?
14. Porovnejte postavení hlav států v politickém systému Francie, Itálie, Německa a Spojeného království. Která z nich disponuje nejsilnějším, respektive nejslabším postavením?
15. Uveďte základní typologii koaličních vlád. Jednotlivé typy dokumentujte na konkrétních příkladech (včetně České republiky).
16. Jaký význam má ústava v demokratické společnosti? Na konkrétních příkladech vysvětlete rozdíly mezi psanou a nepsanou, rigidní a flexibilní ústavou.
17. Definujte hlavní rozdíly mezi parlamentním a prezidentským vládním systémem. Doložte na příkladech zavedených demokracií.
18. Jaké jsou výhody a nevýhody parlamentního a prezidentského systému vlády? Jakým způsobem je možno vyvažovat jednotlivé nevýhody? Uveďte příklady.
19. Charakterizujte poloprezidentský typ vlády na příkladu Francie, případně dalších zemí.
20. Vysvětlete Lijphartův pojem konsociační demokracie. S jakým obdobím a prostředím se pojí?
21. V čem spočívá podstata konsenzuálního modelu demokracie? Na příkladech konkrétních zemí představte strukturu takového uspořádání.
22. Uveďte základní charakteristiky většinového modelu demokracie v souvislostech odpovídajících zemí.

Literatura:

• Dvořáková, V. a kol., Komparace politických systémů I., VŠE, Praha 2003, kap. 3 – 6.
• Klíma, M.: Volby a politické strany v moderních demokraciích, Radix, Praha 2003.
• Klíma, M.: Kvalita demokracie v České republice a volební inženýrství, Radix, Praha 2001, kap. 1, 5, 6.
• Říchová, B. a kol., Komparace politických systémů II., VŠE, Praha 1999, kap. 2 – Itálie.
• Říchová, B.: Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha 2000, kap. 9, 13.
• Dle potřeby články z odborných časopisů – převážně z Politologického časopisu a z Politologické revue

III. Politické teorie a jejich dějiny

1. Pojem politická ideologie, politická teorie, filozofie politiky.
2. Důvody existence politických ideologií podle A. Comta, V. Pareta, K. Marxe, K. Mannheima.
3. Pojem způsob politického myšlení. Mytologický, náboženský a vědecko-filozofický způsob politického myšlení.
4. Konfuciánství. Konfusius. Mencius. Sun-c´.
5. Základní rozdíly ve filozofii politiky mezi mohismem, taoismem a legismem.
6. Zvláštnosti judaismu jako ideologie. Monoteismus. Dělba moci. Sociální spravedlnost.
7. Zvláštnosti řeckého politického myšlení. Platón.
8. Aristoteles
9. Ranné křesťanství. Pojetí státu, sociální spravedlnosti.
10. Porovnej koncept sv. Augustina a Tomáše Akvinského.
11. Hodnotové paradigma protestantismu. Od Luthera ke Kalvínovi.
12. N. Machiavelli, Jean Bodin a program centralizace státu.
13. Renesanční křesťanský humanismus (Erasmus Rotterdamský, Thomas More).
14. Islám jako politická ideologie. Koncepce státu v pojetí různých směrů.
15. Teorie období buržoasní revoluce v Holandsku (Baruch Spinosa, Hugo Grotius)
16. Podstata teorie přirozených práv a smluvní teorie vzniku státu. Jejich kritika v díle Robert Filmera, Davida Huma a Jeremy Benthama.
17. Politické myšlení Thomase Hobbese.
18. Politické myšlení Johna Locka.
19. Konzervativní myšlení Edmunda Burka.
20. Porovnej koncepce Jeana Jacquesa Rousseaua a Marata.
21. Politické myšlení Charlese Montesquieua.
22. Ideologie konzervatizmu. Hodnotové paradigma a varianty.
23. Ideologie liberalismu. Rozdíl mezi klasickým a moderním liberalismem.
24. Ideologie socialismu. Socialismus a komunismus.
25. Politické myšlení období americké revoluce.

Literatura:

• Blackwellova encyklopedie politického myšlení. CDK. Proglas 1995. ISBN 80-85617-47-1.
• MANNHEIM, K.: Ideologie a utopie. Bratislava, Archa 1991. 358 s. ISBN 80-7115-022-3.
• ARISTOTELES: Politica. Praha, 1999, ISBN 80-86005-92-5
• HEYWOOD, A.: Politické ideologie. Praha, Victoria Publishing 1994. 240 s.ISBN 80-85865-10-6.
• BURKE, E.: Úvahy o revoluci ve Francii. CDK 1997. 278 s. ISBN 80-85959-23-2.
• HOBBES T.: Výbor z díla. Praha, Svoboda 1988. 230 s. ISBN –.
• LOCK, J.: Druhé pojednání o vládě. Praha, Svoboda 1992. 187 s. ISBN 80-205-0222-X.
• MACHIAVELLI N.: Vladař. Praha, Odeon 1969. 120 s.ISBN –.
• ROUSSEAU, J.J.: Rozpravy. Praha, Svoboda 1989. 295 s. ISBN 80-205-0064-2.

IV. Český politický systém a jeho vývoj

1. Česká politika v podmínkách privilegovaného parlamentarismu habsburské monarchie 1860 – 1918: český politický program a jeho výsledky, volební reformy, vznik strukturovaného politického stranictví.
2. Vznik samostatného Československa, domácí zahraniční odboj, základní dokumenty konstituování čs. státnosti.
3. Liberálně demokratická modernizace čs. společnosti po vzniku ČSR, volební systém, charakteristika prozatimní ústavy r. 1918 a ústavy r. 1920.
4. Politický a mocenský systém čs. liberální parlamentní demokracie, příčiny nesnází čs. demokracie ve 30. letech.
5. Politický systém, státoprávní poměry a ústavní vývoj v období nesvobody 1938 – 1945: autoritářský režim druhé republiky, protektorát, Slovenská republika.
6. Prozatímní čs. státní zřízení v Londýně a v osvobozené republice, tzv. dekrety prezidenta E. Beneše.
7. Politické stranictví, jeho typologie a místo v čs. politickém systému od r. 1918.
8. Charakteristika vývojových modifikací čs. parlamentu z hlediska jeho úlohy v politickém systému, složení a funkce komor aj. od r. 1918.
9. Hlava státu. Vývoj pravomocí prezidenta republiky od r. 1918. Prezident odpovědný a neodpovědný. Vztah k parlamentu, vládě, soudům aj.
10. Vláda – výkonný orgán moci. Rozsah pravomocí, její vztah k parlamentu a prezidentovi, typologie koalic. Srovnání vývojových etap od r. 1918.
11. Politický systém lidové demokracie v ČSR 1945 – 1948, limitovaný pluralismus, státoprávní vývoj, diskuse o přípravě nové ústavy.
12. Etapy a charakteristika totalitního politického a stranického systému komunistického Československa 1948 – 1989. Ústavní, právní a politický vývoj.
13. Česko – slovenské vztahy a jejich státoprávní řešení. Vznik, zásady a deformace čs. federace 1968 – 1989.
14. Řešení národnostní otázky v Československu ve vztahu k menšinám, zvláště německé.
15. Listina základních práv a svobod jako součást ústavního řádu České republiky.
16. Historický vývoj a současný stav územní samosprávy v České republice.
17. ČSFR na přechodu k demokracii, obnova politického systému parlamentní demokracie 1990 – 1993, formování stranického systému, výsledky voleb.
18. Rozdělení a zánik ČSFR: problém jeho ústavní legitimity, postoje politických elit a české a slovenské veřejnosti, důsledky rozdělení pro samostatné republiky a česko – slovenské vztahy.
19. Charakteristika Ústavy České republiky a návrhů na její funkční novelizaci.
20. Politický vývoj ČR 1993 – 1999: volby a jejich výsledky, modifikace stranického systému, utváření demokratické politické kultury a právního státu (jeho principy).
21. Česká republika a menšiny. Romská otázka, příčiny její eskalace a koncepce jejího řešení.

Literatura:

• GERLOCH, A, HŘEBEJK, J., ZOUBEK, V.: Ústavní systém České republiky, Základy českého ústavního práva, Praha 1999, ISBN 80-7175-041-7.
• Dokumenty k ústavnímu vývoji Československa I. (1918-1945), II. (1945-1968), ed. Gronský, J., Hřebejk, J., Praha 1997, 1999, ISBN 80-7184-458-6; ISBN 80-7184-765-8.
• RATAJ, J.: Komunistické Československo I. (1948-1960), Plzeň 1995, ISBN 80-7043-142-3.
• RATAJ, J. : O autoritativní národní stát. Ideologické proměny české politiky v druhé republice 1938-1939, Praha 1997, ISBN 80-7184-516-7.

---